alžběta: Bože, ty zase perlíš! Co věta, to požitek! Nohy pod vyžehleným prádlem, oslava z hrdla do hrdla, "že dáme spinkat děti a mě" a pak to nádherné vyvrcholení se zavřenýma dveřma! Já bych strašně chtěla zažít někoho tak opravdového a bezprostředního jako jsi ty i v reálu, fakt závidím tvé kámošce.
A s těma dětma vůbec neboj, to je naprosto normální, podle mě, každé dítě má nějakou tu svou specialitu a libůstku, a naopak, právě že je zbytečně nelámeš, děláš pro ně podle mě to nejlepší. Můj Kája měl jednu dobu období, kdy odmítal svačit jinde, než ve spodní skříňce od linky, hezky zavřený, kde si hrál na to, že jede ve vlaku.
Jo a mám dotaz - tu pekárničku na popkorn jsi dostala k narozeninám?,