bublina*: Když byly děti malé, žehlila jsem prakticky každý den. Teď, když už jsme s manželem témeř sami, žehlím tak jednou do měsíce a to si vždycky pustím taky nějaký film. Žehlím, když mu dojdou košile a trička. Většinu oblečení, rifle, ručníky, spodní prádlo a ponožky skládám bez žehlení, hned , jak to sundám ze šňůry. Sušičku nemám a ani bych ji nechtěla, zůstanu raději zaostalá. Co se týká ložního, postupem času jsem bavlnu vyměnila za kvalitní krep - nežehlící. Jen dcera má povlečení s fototiskem a to tedy žehlím po lícu. Je fakt, že povlíkám už mnoho, mnoho let tak, že tam div nevlezu celá. Ale mám to nacvičené, tak je to raz dva. Iluzionistu mám doma a asi dva měsíce se chystám ho zkouknout. Tak to při nejbližším žehlení udělám